sobota 30. ledna 2016

Pinnacles rocks

V sobotu 23. 1. 2016 jsme se vydali na výlet. Vybrali jsme si Pinnacles rocks, které leží v Nambung National Park. Vznik útvarů je trochu záhada. Je několik teorií, které se snaží objasnit jejich původ. Například to mohou být lastury, které se slepily pod hladinou oceánu nebo ohořelé kmeny stromů, které zasypala duna a při dalších přechodech duny vystoupily na povrch. 

Vyrazili jsme kolem půl 11 a na místo dorazili něco kolem 13:30. Cestou jsme se ještě stavovali v Lancelinu na benzínce a sháněli kamarádovi paměťovou kartu do jeho foťáku, kterou si nechal doma v počítači. Na benzínce jsme nepochodili, takže mu pak půjčoval kartu Ondra (od Kačky) ze svého foťáku. 


Cesta byla fajnová. Hezky ubíhala, i když se může jet max 110 km/h. Okolo cesty se střídaly různé druhy vegetace. Kousíček za městem se tyčily obrovské stromy eukalyptu, dále křoviska se shořelými plochami a nakonec se nám ukázaly i písečné duny.



Obrovská duna písku

Další obrovská duna písku
Do areálu Pinnacles jsme zaplatili vstupné 12$ za auto. V areálu je maličké muzeum s prodejnou suvenýrů a vyhlídkový okruh skrze Pinnacles rocks. Okruh má dvě varianty. A to jednu pro pěší a druhou pro cestu autem. My se rozhodli pro obě varianty. Nejdříve jsme si to prošli, udělali fotky a poté projeli autem a dále pokračovali směr sandboardy v Lancelinu. Sandboarding je sjíždění dun na prkně, které vypadá jako snowboard. 

Pinnacles rocks






Cestou do Lancelinu jsme objevili odbočku směrem k oceánu. Nelenili jsme a narazili na zapomenutý kout Austrálie. Před námi se objevila malá vesnička, která měla atmosféru a i styl jako osada u Berounky. Do vesničky vedly jen písčité cesty, takže jsme odstavili auto a vydali se po svých. Šli jsme stále za zvukem moře až se před námi objevila zátoka.








Po procházce osady a zátoky jsme se vydali do Lancelinu. Tam jsme zjistili, že už je pozdě na půjčení sandboardů. Takže příště :)  Koupili si alespoň zmrzlinu a vydali se na cestu domů.

úterý 26. ledna 2016

Naše bydlení II.

V pondělí 4. 1. 2016 nám přišla sms od čínské paní domácí, že se máme do 15. 1. 2016 odstěhovat z Woodlands. Pronajala byt jedné rodině na dlouho dobu. Chápeme její počínání, avšak hledání nového bydlení se nám moc nezamlouvalo. V 10 dnech sehnat byt v dobré lokalitě není úplně lehké. Buď je problém s páry (většinou chtějí jen jednu osobu), s vybavením domu, se spolubydlícíma nebo se vzdáleností. Nakonec jsme vybrali bydlení v Dianella. Je to poměrně daleko jak od centra, tak od školy, ale majitelé jsou Bulharka s Welšanem a máme celou část baráku jen pro sebe. Spolu s neomezenou wifi, jsme s náklady ještě lépe než ve Woodlands. Od příštího měsíce si už nekupuji tak velký balíček internetu do mobilu. Naše místo můžete vidět na mapě u článku "náš vozový park". 
Momentálně máme tedy svojí bytovou jednotku se vším vybavením. K dipozici je tu plně vybavená kuchyně, pračka i dokonce televize. Jediná nevýhoda je absence klimatizace. Jedeme jen na stropní větráky a ty opravdu při pořádných vedrech nestačí.  

Pohled ze předu na barák a naše dvě auta
Pohled na vchod na dvůr
Pohled na naší část - ze strany okno do ložnice, velké okno je do jídelního koutu a menší okno na pravé straně do kuchyně
Sušák na prádlo v pozadí s chill out zónou - kulečník, sezení a gril
Chill out zóna

Pohled  na vchod
Kuchyň
Pohled od vchodu
Obývák s jídelním koutem
Obývák se vchodem do koupelny a do ložnice
Pohled od ložnice do zbytku bytu
Koupelna 
Ložnice
Ložnice 



pondělí 25. ledna 2016

Náš vozový park

Vzhledem k našemu neustálému stěhování, všeobecně značným vzdálenostem a nespolehlivé dopravě,  která je tu na denním pořádku, jsme si pořídili auto. Jmenuje se Chrysler Grand Voyager a je to velké sedmimístné auto. Vejdou se do něj všechny naše věci, včetně dvou horských kol.

Chrysler Grand Voyager



Poprvé za volantem
Poprvé za volantem
Jelikož jsme dva a Chrysler není úplně úsporné auto, rozhodli jsme se ještě pro jedno maličké autíčko. Koupili jsme si ho od Indky, která byla tvrdá a moc nám neslevila z ceny, ale budiž. Druhé je třídveřové prdítko Holden Barina. 

Holden Barina
Obě naše auta jsou automaty a zatím slouží dobře. Tak snad u toho zůstanou, neboť oprava by vyšla asi jako další nové auto :-D
Ježdění v Austrálii je velmi jednoduché. Všude jsou přehledné silnice, trošičku zdlouhavé semafory, málo dopravních značek a hlavně klidní a vyrovnaní řidiči :-D Po městě se zde může jezdit 60 km/h, ale nikdo to nedodržuje. Kolikrát, i když jedu přes 70km/h, mě auta předjíždějí.
Momentálně jezdíme všude autem. Pohodlí nadevše! Cesta do školy mi teď trvá 23 minut, místo hodiny a deseti minut autobusem. Většinu cesty jedu přímo za nosem, z toho asi 7x odbočím.

Cesta do školy
Cena benzínu se tu udává za 100 litrů, momentální cena je 136 $/100 l.


Jak jsme byli za sportem


V neděli 3.1. 2016 jsme se vydali na 28. ročník tenisového turnaje Hopman Cup. Turnaj se konal v Perth Aréně, která byla otevřena v roce 2012. Za Českou Republiku zde hrála Karolína Plíšková a Jiří Veselý. Oba dva v tento den vyhráli svá utkání. Karolína porazila Jarmilu Wolfe 7:5, 6:3. Jiří porazil Lleytona Hewitta 6:3, 7:6 a 6:4. Ve čtyřhře také triumfovali a to se skórem 6:2, 7:5.

Perth Aréna (foto by http://www.reynaers.com.au/en-AU/get-inspired/perth-arena)
Lístek jsme sehnali za 27$ ve speciální vánoční akci a přímo do české fanouškovské zóny.











sobota 2. ledna 2016

Přejeme všem krásný rok 2016


Výlet do Fremantle prison (Fremantle vězení)

Byl horký nedělní den, poslední adventní neděle, a my se vydali na prohlídku Fremantle Prison. Fremantle Prison je staré vězení, které fungovalo do roku 1991. Teď je k dispozici jen pro turisty.




Prohlídka nás dohromady stála 37$ a trvala cca hodinu a půl. Paní průvodkyně byla cca ve věku 60 let. Podle reakcí osazenstva byla i vtipná, ale to mě bohužel nepřišlo. Rozuměla jsem jí každé 350. slovo. Prohlídka začala ve vězeňské přijímací místnosti. Paní postavila lidi na čáru a názorně ukazovala jak se přijímací řízení dělalo. Další místností byla hromadná koupelna a dále za ní byla kuchyň. Tam nás zaujala speciální skříň na nože. V té byly nože obkresleny, a tudíž bylo vždy jasné, za nějaký nůž chybí nebo ne.


Nádvoří za přijímací budovou
Výletníci


Vězeňská kaple

Ukázka cely
Ukázka "lepší" cely


Chodba s celami bez okem

Popraviště - poslední poprava se zde konala 26. října 1964
Obraz z vězeňské galerie