Je sobotní ráno. Z mobilu se ozývá budík, toužící po vypnutí, a my stále ležíc nevěříme, že musíme opravdu vstát. Vždyť je přeci víkend! Ještě, že jsme domluvení s dalšími lidmi. Jinak další hodinka (či dvě) spánku by byla jista. Dnes máme v plánu vyrazit na Pinnaroo Valley - Memorial parku a do King´s parku. Počasí nám až moc přeje. Dnešní teplota má dosáhnout 34 °C. Člověk by si řekl, že je bláznovina chodit v takovém počasí na výlet, ale musíme vzít v potaz, že je teprve jaro a opravdu bude ještě hůř a to už sotva něco podnikneme.
Do Pinnaroo Valley jsme jeli okolo 40 minut. Nejedná se o obyčejný park, jak by se mohlo zdát, ale o hřbitov, ve kterém je možné spatřit velké množství volně žijících klokanů, aniž by se člověk musel vydat za hranice města. Náš dojezdový čas je něco okolo 10:30 hodin a kde nic, tu žádný klokan. Všude jen umělé květiny u náhrobních desek, upravené záhony s květinami, nádherně posekaná tráva poseta nespočetně bobků od klokanů a všude řvoucí ptáci. Hotová idylka. Ale kvůli té tu opravdu nejsme. Kde jsou ty klokani?! Napadají nás všemožné teorie. Například, že je na ně moc vedro, či, že ještě spí takhle při víkendu nebo o víkendu "nepracují" jako celý zbytek Austrálie. Po cca 15 minutách chůze potkáváme první jedince. Jeden klokan směle přiskočí, vezme si připravený toust a zase zmizí v houštince. Další spatříme jak zpovzdálí pozorují situaci a tiše závidí. S každým naším krokem se objevují další a další klokani. Velcí klokani (samci), malý klokáňata a i samice s malým klokánětem v kapse. Jak ale na takového klokana? Člověk se musí pomaloučku přibližovat a ve vhodný okamžik zaujmout pozici "Na klokane!" a čekat až se klokan uráčí přijít. Za celé naše putování parkem jsme nakrmili 4 klokany a byli ohroženi třemi ptáky, kteří by za kus toustu i toho klokana přeprali.
 |
| Pozice "na klokane" |
Další naše zastávka byl King´s park v centru města. Park se nachází na kopci a je z něj vidět celá Perthská scenérie. Park slouží jako oddechové místo. Lidé sem chodí na pikniky a na barbeque (barbie) a hlavně zde hledají útočiště ve dnech horka. Součástí parku je botanická zahrada se značným množstvím rostlinstva všeho druhu. Naší prohlídku jsme začali u bistra, neboť jsme se museli posilnit před náročnou procházkou. Obědové menu obsahovalo dva masité hovězí burgery, haldu hranolků a tatarku. Po posilnění jsme se vrhli na krásně posekanou trávu a trávili polední pauzu ve stínu palmy.
Tři hodiny poté jsme se zvedli a šli domů.... :-D Nééé, cca o 15 minutách jsem se vydali na prohlídku botanické zahrady. Narazili například na obrovský baobab, eukaliptové stromy, pomalované auto a slyšeli zvučení skupiny The Beach Boys. V parku jsme objevili vyhlídkové místo DNA z roku 1966 a sochu dvou hasičů.
Z King´s parku jsme se vydali na cestu domů. Tedy autobusem na zastávku v centru města, z které jsme se museli přemístit na Perthské "metro". Po cestě jsem se stavili pro ledovou tříšť ve fast foodu Hungery Jack za 1$. Lepší ledové tříště s příchutí pomerančové fanty a coca-coly jsem ještě neměla.
Den jsme završili schlazením se v oceánu, pizzou a ne s tak skvělým pivem Pure Blonde.
Žádné komentáře:
Okomentovat